Část dotazníku ČSÚ využitého při sčítání lidí, bytů a domů (SLDB) vykazovala v části týkající se přesunu za prací a dopravy nejvyšší počet nezodpovězených otázek. V případě posledního sčítání v roce 2011 nabyly nepříznivé okolnosti takového rozměru, že výsledky jsou neporovnatelné s rokem 2001 (zdroj: ČSÚ, 2014).
Zatímco v roce 2001 nezodpovědělo otázky o vyjížďce 12% respondentů se zjištěnou ekonomickou aktivitou, v roce 2011 to bylo již 33%. Důvodem nemusí být neochota na otázku odpovídat. Tradiční modely způsobu prostorových interakcí podle naší zkušenosti získávají výrazně vyšší pestrost a dynamiku. Tyto aspekty nemusí stávající technika sčítání dobře postihovat. Skutečnost je taková, že počet nevyjíždějících osob je pouze cca 20% z celkové populace. Ostatní vyjíždí za svými denními rutinami na delší, či kratší dobu.
Jak ukazuje tento příklad, rozhodování v otázkách mobility tak trpí nedostatečnou spolehlivostí, rozsahem a obtížnou dostupností dat. Praktickou využitelnost komplikuje řada otazníků, jež vedou k tomu, že místní samospráva, odborná i laická veřejnost může výchozí informace využít jen omezeně nebo vůbec.